Buddhismus Čisté země jako vaišnavismus

Část desátá: Shrnutí a přehled

Bhakti Ananda Goswami

Souhrnně řečeno, původní buddhismus je ve skutečnosti forma vaišnavismu uctívajícího Rádhu a Krišnu. Předchází příchod historicky pozdního Šákjamuniho o tisíce let a kdysi byl dominantní bhakti tradicí velké části lidstva. Historické a teologické jádro toho bhaktického buddhismu moderní učenci nazývají buddhismus Čisté země. Tento název pochází z titulu jednoho z nejůležitějších písem této tradice, Sukhavatí Vjúhy, jež popisuje, původně v buddhistickém sanskritu, Čistou Zemi stvořenou Ádi Buddhou, Ádi Purušou, Dharma Kájou, Čakravartím, Bhagavánem, Svrchovaným Buddhou Amitábhou. Dvouruká forma Amitábhy (Hríh) je uctívána jako Dharma Kája neboli Původní Tělo / Forma Buddhy v severním, mahájánovém buddhismu a buddhismu Čisté země z Nepálu a Tibetu (kde je ztotožněný z Čen Rei Zeiem), přes Afghánistán, Čínu a Koreu po Japonsko (kde se nazývá Amida, Kannon, Hríh a je ztotožněn s různými formami Lókéšvary, Višnua).

Hare Krišna!

Šrí Šrí Guru a Gauranga kí džaja!

Jelikož jsem v minulých letech obdržel tolik dotazů na buddhismus, začal jsem psát sérii krátkých článků na této stránce (www.saragrahi.org [nyní]), abych načrtl mé pochopení buddhismu založené na více než třicetiletém mezioborovém studiu srovnávajícím buddhismus s ostatními starobylými náboženskými tradicemi v Indii a jinde. Tato série je tedy malým úvodem do buddhismu určeným zvláště pro vaišnavy, kteří obvykle mylně věří, že veškerý buddhismus byl původně ateistický.

Zde je souhrn toho, co jsem do této série chtěl zahrnout. Musím ještě dokončit popis nepálsko-tibetského buddhismu. To bude zahrnovat úvod do tématů:

Obřady související Pančarátrou a sanskritské vaišnavské modlitby a mantry v kultu Táry,

Vztah Egyptské Knihy Mrtvých k Tibetské Knize Mrtvých,

Společné líla-formy Lókéšvary a Višnua,

Mahádéva (Šiva) jako expanze Lókéšvary, Mahá Kála či Kála Bhairab (Bhairava Šiva) se lví hlavou jako Nara Hari Rúpa,

Uctívání YHVH jako hněvivé formy Vládce Času ve vztahu k Bhagavad-gítě a Exodu, Jah Hum Bam Hoh v tibetsko-buddhistickém ,Vatikánu' Patále,

Vztah platónského heliopolského egyptského Ptaha atd. k tradicím zrození Buddhy a expanzím a inkarnacím Buddhy-Lókéšvary v egyptských a heliopolských židovských tradicích,

Předpokládané počátky ,buddhismu' od Šákjamuniho éry v Nepálu a Indii.

Oddanost k Pánu jako Otevírateli / Ptahovi ve starozákonní tradici Petach-Jahu, Petu-El a jak je invokován, aby vstoupil do a ovládl osoby, ikony a chrámy včetně Velkého chrámu v Jeruzalémě při jeho konsekraci a re-konsekraci,

Souvislosti tradic Dobrého Pastýře ze Rhodu a v křesťanství, včetně úžasného příběhu o slibu Siddhárthy Buddhy, že se vrátí jako Dobrý Pastýř, který zemře jako védská oběť místo svých ovcí!

Souvislosti mezi Asklépiem-Serapidem, Ježíšem - Velkým Lékařem, Anantou Balarámem jako Čarakou - ájurvédským Velkým Lékařem, a tradicí formy Lókéšvary jako Jakuši-džiho ,Léčícího Buddhy' v kultu Hrí (Amidy) v Japonsku.

Spojitost Šákjamuniho Buddhy s Višnuem, Božstvem Háje šálových stromů, v tradičním příběhu Jeho obnovy k božské kráse a moci přímo před Jeho konečným bojem s Márou.

Ústřední tradice Tulasí a Rádhy v buddhistické tradici a souvislosti mezi šakti (pl.) Amitábhy-Lókéšvary a šakti (pl.) Krišny-Višnua.

Jak vznikly dvě školy buddhistické ikonografie (gándhárská a mathurská), obě prokazující řecké rhodské souvislosti,

Jak byla všechna nejranější buddhistická střediska vaišnavskými středisky.

Již jsem se zmínil o ,buddhismu' krále Ašóky, jehož guru měl ášram s 10 000 mnichy v Mathuře, a jak západní učenci široce uznávají, že Ašókovi misionáři byli přítomni v Judsku, Řecku a Egyptě. Chtěl bych o tom napsat trochu více, včetně toho, jak neo-gnostici a následovníci New Age zneužívají tyto důkazy a tvrdí, že Ježíš Kristus a ostatní významné středozemské osobnosti byly théravádští buddhističí ateisté! To je v podstatě nepřímé tvrzení fanaticky protikatolické protestantské skupiny Jesus Seminar a jejich spojenců Kerstena, Grubera a ahmadíja muslimských májávádích propagujících ,hrob Ježíše´ a různých příbuzných ,esoterických' skupin. Théravádisté si Ašóku přivlastnili, ale neexistuje žádný důkaz, že jeho ,buddhismus' byl hínájána, ateistický. Veškeré skutečné důkazy (ne falešné hroby a spisy jako ty od N. Notoviče a L. Jacolliota) ukazují, že původně byl buddhismus, jak před tak po Šákjamunim, nerozeznatelný od krišnovského vaišnavismu. Pozdní a prakticky nevýznamní heretičtí théravádisté, které Ašóka a jiní ve skutečnosti potírali, se rozšířili do jihovýchodní Asie přes Šrí Lanku, a to jen proto, že byli vyhnáni z India bhaktickými buddhisty pod ochranou Ašóky. Již jsem napsal o šrílanských souvislostech, ale chtěl bych publikovat nějaké fotografie Višnuových strážců bran do tamních starobylých buddhistických svatyní a také nějaké malované ikony z buddhistických svatyňových dévalí zobrazující čistě mahájánovou doktrínu / doktrínu Čisté země o Višnuovi sestupujícím jako Buddha.

Chtěl bych také popsat, jak se s vaišnavismem spřízněný mahájánový buddhismus rozšířil do Číny, Korey a Japonska, a jak jej znečistil voidismus do podoby ,esoterické' tradice spojené s nirvišéša-, šúnjavádským a májávádským impersonalismem v Indii (problém indických poutníků). Tantrismus i dhjána / zen dopravily théravádský anatta (bezduchý) impersonalismus až do Japonska, tak jako magické a elitářské gnostické esoterické skupiny způsobily znehodnocení západních bhaktických tradic impersonalismem a voidismem.

Alespoň jeden článěk by měl být věnován populární mahájánové oddanosti Šrí Hanumánovi jako služebníku Matky Táry a ochránci buddhismu Čisté země po celé severní oblasti. Šrí Hanumándží je v čínském buddhismu nesmírně populární!

Uctívání Krišny a Rádhy, Višnua a Lakšmí přešlo do odděleného čínského uctívání Matky Kuan Jin a Jejich atributy se také propojily s tím, jak se mahájánový buddhismus rozšířil přes Koreu (Kwannon) a do Japonska jako Asakusa Kannon, kde splynul s jihoindickým uctíváním Krišny Kány. Již jsem o tom něco málo napsal v krátkém článku o tanci rásalíla při festivalu Tanabata v Japonsku. Spojené atributy Mani Padmé v japonském buddhismu dodnes přetrvávají.

Až popíši starobylou japonskou tradici Čisté země s jejími bohyněmi se vztahem ke katolické Marii a Lakšmí, Álvárovi Kananovi a festivalu Tana Bata s rásalílou, atd., chci krátce popsat populární moderní japonská hnutí Nembutsu Hari Nam uctívající Hríh / Amidu a mantru ,drahokam v lotosu'... včetně současného fenoménu Sókka.

Poté bych si přál vylíčit několik svých osobních zážitků s buddhismem Čisté země v Japonsku a své zasvěcení do Nembutsu ve vnitřní svatyni Vysokého oltáře hlavního chrámu Amidy / Asakusa Kannon v Tokiu. Bylo by pěkné, kdybychom mohli uveřejnit jak ikonu Kannon a obrázek jejího Vysokého oltáře, aby mohl každý získat daršan Amidy / Hríh, jak Je uctívají japonští buddhisté Čisté země.

Pak doufám skončit popisem pre-Šákjamuniho vrstvy mahájánového buddhismu, pod pozdním Šákjamuni buddhismem, na starověkém Východě (Bon a Jab-Jum v Tibetu, čínské taoistické Jang-Jin [Puruša-Prakriti], japonský šintó panteon, atd.), a jak byly tyto starověké tradice spojeny s vaišnavismem v Indii a v heliopolských Federacích ve Středozemí.

Stručným popisem těchto důležitých souvislostí buddhistické bhakti tradice doufám stanovit rámec nové mezioborové oblasti studia zaměřené na důkladný výzkum těchto konkrétních oblastí zájmu. Vaišnavští učenci buddhismus příliš dlouho nebrali na vědomí. Křesťanští učenci, kteří studovali buddhismus Čisté země, ignorovali autentický vaišnavismus do té míry, že si obvykle nejsou vůbec vědomi souvislostí mezi tradicemi vaišnavismu a buddhismu Čisté země, kterou se snaží poznat. V každém případě skutečné pochopení společných rysů katolické křesťanské a buddhistické (Čistá země) tradice, které jsou již dlouho předmětem akademického zájmu katolických a buddhistických učenců, bude dále všem unikat, dokud nezačnou vážně pohlížet na širší souvislosti těchto spojení, jak jsem je zde stručně načrtl. Učenci musí vzít v úvahu jak heliopolské alexandrijské proto-katolické tak indické tradice vaišnavismu, aby doopravdy porozuměli vztahu buddhismu ke katolicismu. Tímto spojovacím článkem je vaišnav ismus.

Poté, co jsem načrtl tyto souvislosti, doufám, že ostatní učenci vyplní celý rámec, který jsem podal v tomto stručném úvodu do buddhismu, v kontextu světového emanačního a inkarnačního spásonosného monoteismu.

Váš snaživý služebník,
Bhakti Ananda Goswami

Dodatek 1:

Příklad ikonografických důkazů buddhismu Čisté země

Tak jako Šo (,flétna') Kannon (Amida Hríh), toto na flétnu hrající múrti Nekonečného světla v nepálském stylu zdobí Velkou Lucernu v chrámu Tódaidži v Naře v Japonsku. V tibetském a nepálském posvátném umění lze stále spatřit četné podobné ikony, kde jsou očividně spojeny s vaišnavskou ikonografií dané oblasti.

V knize ,The Arts of Japan Ancient and Medieval' (Seiroku Noma, 1966) je Velká lucerna popsána jako jedna z nejkrásnějších památek zlaté éry Nara buddhismu Čisté země osmého století. Velká lucerna je 15,33 stop (4,5 m) vysoká.

Osmiboká lucerna, pozlacený bronz

Chrám Tódaidži je dodnes největší dřevěnou budovou světa. Význam ikony na jeho Velké lucerně lze poznat podle toho, že byla použita na japonské známce:

Šo Kannon se také nazývá Amitábha v sanskritu a Amida v Japonsku. Je to Ádi Puruša a Jeho první emanací či expanzí je Balaráma-Višnu. Tito dva (Amitábha-Amitájus) mají také všudypřítomnou formu, která je Pánem srdce (Paramátmá). Každou z těchto tří osob, Prvního, Druhého či Třetího purušu této (Trojice) Trikaji Boha lze nazývat Hríh, Bhagaván nebo ostatními vaišnavskými jmény Boha v buddhismu Čisté země.

Zde je Šo Kannon, též z Nary osmého století (Jakušidžiho svatyně). Výška 74,1 palce (1,88 m). Nomův text uvádí:

,Ideály, které zplodily tuto figuru, se musely pohybovat mezi fyzickou krásou a transcendentální vírou.'

Dodatek 2:

Zjevení Bhagavad-gíty a Lotosové sútry

,Saddharma-Pundaríka neboli Lotos Pravého Zákona', přeložil prof. H. Kern.

Buddhovo sebe-zjevení v Saddharma Pundaríce

Formy, které Ádi Puruša jako Avalokitéšvara přijímá, aby učil / konvertoval / zachraňoval bytosti ve světě utrpení (světě saha):

1. Buddha

2. Bódhisattva

3. Pratyékabuddha

4. Žák

5. Brahmá

6. Indra

7. Gandharva

8. Skřet

9. Íšvara

10. Mahéšvara

11. Čakravartí

12. Šotek

13. Kuvéra

14. Senápati / Skanda

15. Bráhmana / Brihaspati

Srovnejte se sebe-zjevením Šrí Krišny v Bhagavad-gítě

,Bhagavad-gítá taková, jaká je', Jeho Božská Milost A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (1972)

Šrí Krišna říká: ,Jsem...'

1. Buddha 4.7, výklad

2. Avalokitéšvara bódhisattva - Višnu 7.4, výklad

Krišnovy expanze v podobě Višnuů a inkarnací Puruši. Jedná se o formy Avalokitéšvary v severním buddhismu.

3. * Pratyékabuddha

4. Dása avatára je když se Krišna zjevuje jako svůj vlastní žák-služebník, Pán Baladéva (nazývá se také ,Pán-služebník').

5. Brahmá 10.33

6. Indra 10.22

7. Gandharva 10.26 (Čitraratha)

8. * Skřet

9. Íšvara 9.11, výklad

10. Mahéšvara 7.14, výklad, 9.11

11. Čakravartí 11.46 (čakra-hastam)

12. * Šotek

13. Kuvéra 10.23

14. Skanda 10.24

15. Brihaspati 10.24

* nepřepisovány Kernem.

Očividně Bůh pronášející Gítu a Lotosovou sútru je tentýž. Proto celý severní buddhismus uctívá formy Krišny-Višnua jako formy Amitábhy-Lókéšvary.

1. část
2. část
3. část
4. část
5. část
6. část
7. část
8. část
9. část
10. část

Doporučená literatura o PLB:
Horton Sarah J.: Living Buddhist Statues in Early Medieval and Modern Japan (Palgrave Macmillan 2007), pdf online

Please support us: