Ékádaší
Kdo je Ékádaší?
Příběh Ékádaší
Šrí Čaitanja o Ékádaší
Účel půstu o Ékádaší
Činnosti během Dašamí, Ékádaší a Dvádaší
Základní pravidla pro určení Ékádaší a Mahádvádaší
Doba přerušení (párana)
Vraty (askeze)
Co představuje "obiloviny" o Ékádaší?
Obětování obilovin duchovnímu mistrovi a Pánu Čaitanjovi
Maháprasádam o Ékádaší
Ékádaší hostina o jiných svátcích než Ékádaší
Modlitba před přijímáním prasádam o Ékádaší
Nenásledování Ékádaší
Pro výpočet správné doby Ékádaší ve vaší lokalitě použijte program GCAL nebo výpočet online. Dříve gaudíja vaišnavové následovali - a někteří stále následují - májápurský kalendář (paňdžiká).
(podle knihy "Ékádaší" Krišny-Balaráma Svámího)
V Satja-juze žil úžasný hrůzostrašný démon jménem Mura. Vždy se velmi hněval a děsil všechny polobohy. Porazil i Indru, krále nebes; Vivasvána, boha Slunce, osm Vasuů; Pána Brahmu; Vájua, boha větru, a Agniho, boha ohně. Všechny si jepodmanil svou strašlivou mocí.
Polobozi pak přišli za Pánem Višnuem a modlili se k Němu o pomoc.
Když Pán Višnu vyslechl modlitby a žádost Indry, velmi se rozhněval a řekl: "Ó mocní polobozi, všichni společně nyní táhněte na Murovo hlavní město Čandrávatí." Shromáždění polobozi povzbuzeni těmito slovy se vydali k Čandrávatí pod vedením Pána Hariho.
Tam se rozpoutal velký boj mezi Murovými vojáky a polobohy. Mnoho stovek démonů bylo zabito Pánovou rukou. Nakonec hlavní démon, Mura, začal bojovat s Pánem, nejprve zbraněmi a pak holýma rukama. Pán bojoval s Murou jeden tisíc nebeských let a pak, zdánlivě unavený, se odebral do Badariká-ášramu. Tam vstoupil do překrásné jeskyně jménem Himávatí, aby si odpočinul. Démon Ho následoval do jeskyně a když Ho uviděl spát, uvažoval: "Dnes zabiji tohoto vraha všech démonů, Hariho."
Zatímco si zlý démon Mura dělal tyto plány, z těla Pána Višnua se projevila mladá dívka s velmi světlou pletí. Mura viděl, že je vybavena různými zářivými zbraněmi a připravena k boji. Mura, vyzván touto ženou k boji, se připravil a pak s ní bojoval, ale byl velmi překvapen, když viděl, že s ním bojuje bez přestání. Král démonů pak řekl: "Kdo stvořil tuto hněvivou, hrozivou dívku, která se mnou bojuje tak mocně, jako když na mě dopadá blesk?" Jakmile to démon dořekl, pokračoval v boji s dívkou.
Náhle ta zářící bohyně rozbila všechny Murovy zbraně a v okamžiku ho připravila o jeho kočár. Rozběhl se k ní, aby ji napadl holýma rukama, ale když ho viděla se blížit, rozhněvaně mu usekla hlavu. Tak démon ihned padl na zem a odebral se do Jamarádžova sídla.
Poté se Nejvyšší Pán probudil a uviděl před sebou mrtvého démona i dívku klanící se Mu se sepjatýma rukama.
Pán, kterého dívka potěšila, jí nabídl požehnání.
Dívka řekla: "Ó Pane, jestli jsi se mnou spokojený a chceš mi dát požehnání, tak mi dej moc osvobodit od těch největších hříchů osobu, která se postí v tento den. Přeji si, aby polovinu zbožných zásluh získal ten, kdo se postí jen do večera [vyhýbá se obilovinám a luštěninám], a polovinu *těchto* zbožných zásluh získal ten, kdo jí jen v poledne. Ten, kdo přísně dodržuje úplný půst v den mého zjevení s ovládnutými smysly, se také odebere do sídla Pána Višnua na jednu miliardu kalp poté, co si užil všech druhů rozkoší v tomto světě. To je požehnání, které chci získat Tvou milostí, můj pane. Ó Pane, ať osoba dodržuje úplný půst, jí pouze večer nebo jí jen v poledne, uděl jí prosím zbožnost, bohatství a nakonec osvobození."
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: "Ó nanejvýš zbožná dámo, oč jsi požádala, je uděleno. Všichni Moji oddaní v tomto světě se budou jistě postit o tvém dnu, a tak se stanou slavnými ve všech třech světech a nakonec přijdou ke Mně a budou žít se Mnou v Mém sídle. Protože ses ty, Má transcendentní energie, zjevila jedenáctého dne ubývajícího měsíce, nechť je tvé jméno Ékádaší. Jestliže se osoba postí o Ékádaší, spálím všechny její hříchy a udělím jí své transcendentní sídlo."
(Tento článek původně napsal v roce 1956 Šrí Navínčandra Čakravartí, žák Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura, a v roce 1979 jej přeložil do angličtiny Vjénkata dása brahmačárí.)
Mnozí oddaní se velmi zajímají o zjevení Šrí Ékádaší a o její zvláštní vlastnosti. Proto předkládám tento popis ze dvacáté druhé kapitoly Krijá Jógasáry z Padma Purány (MUM e-edice s. 3535-). Dvě kapitoly ze Skanda Purány (2.5.12-13) také popisují Ékádaší.
Jednou velký mudrc Džaimini Riši řekl svému duchovnímu mistrovi Šrílovi Vjásadévovi: "Ó gurudévo! V minulosti jsi mi ze své milosti popsal historii slávy řeky Gangy, prospěch z uctívání Višnua, rozdávání obilí a vody jako milodarů a ušlechtilost pití vody, která omyla nohy bráhmanů. Ó nejlepší z mudrců, Šrí gurudévo, nyní si s velkým nadšením přeji slyšet o prospěchu z půstu na Ékádaší a o zjevení Ékádaší.
kasmAd ekAdazI zreSThA tasyAH ko vA vidhiH smRtaH
kadAci kriyate kiM vA phalaM tasyA vadasva me
kA vA pUjyatamAt atra devatA sad guNArNava
akurvataH syAt ko doSas tan me vaktum ihArhasi
"Ó gurudévo! Kdy se Ékádaší zrodila a z koho se zjevila? Jaká jsou pravidla půstu o Ékádaší? Prosím popiš prospěch z následování tohoto slibu a kdy by se měl následovat. Kdo je toto svrchovaně uctíváníhodné vládnoucí božstvo Šrí Ékádaší? Jaké chyby vyplývají z nesprávného následování Ékádaší? Prosím uděl mi svou milost a pověz mi o těchto tématech, protože jsi jediná osobnost schopná to učinit." (Padma Purána 7.22.4-5)
Když Šríla Vjásadéva vyslechl tuto žádost Džaiminiho Rišiho, pohroužil se do transcendentní blaženosti. "Ó bráhmanský mudrci Džaimini! Výsledky následování Ékádaší může dokonale popsat pouze Nejvyšší Pán Nárájana, protože Šrí Nárájana je jediná osobnost schopná je popsat v plné míře. Uvedu však velmi stručný popis, abych odpověděl na tvou otázku.
Na počátku hmotného stvoření Nejvyšší Pán stvořil pohyblivé a nehybné živé bytosti v tomto světě složeném z pěti hrubých hmotných živlů. Současně za účelem trestání lidských bytostí stvořil osobnost, jejíž podoba byla ztělesněním hříchu (pápapuruša). Jednotlivé údy této osobnosti tvořily různé hříšné činnosti. Její hlavu tvořil hřích vraždy bráhmany, oči hřích pití opojných nápojů, ústa hřích krádeže zlata, uši hřích nedovoleného sexu s manželkou duchovního mistra, nos hřích zabití vlastní manželky, paže hřích zabití krávy, krk hřích krádeže nahromaděného bohatství, hruď hříchu potratu, dolní část hrudi hřích sexu s cizí manželkou, žaludek hřích zabití vlastních příbuzných, pupek hřích zabití těch, kteří na osobě závisejí, pas hřích sebechvály, stehna hřích urážky gurua, genitálie hřích prodeje vlastní dcery, hýždě hřích vyzrazení důvěrných záležitostí, nohy hřích zabití vlastního otce a vlasy menší, lehčí hříšné činnosti. Tímto způsobem byla stvořena hrozivá osobnost ztělesňující všechny hříšné činnosti a neřesti. Její tělo je černé a oči žluté. Působí extrémní utrpení hříšným osobám.
Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Višnu, při pohledu na tuto osobnost hříchu začal takto přemýšlet: "Jsem stvořitel utrpení i štěstí živých bytostí. Jsem jejich pán, protože jsem stvořil tuto osobnost hříchu, která sužuje všechny nepoctivé, podvádějící a hříšné osoby. Nyní musím stvořit někoho, kdo bude tuto osobnost ovládat." Tehdy Šrí Bhagaván stvořil osobnost známou jako Jamarádža a různé pekelné planetární soustavy. Velmi hříšné živé bytosti budou poslány po smrti k Jamarádžovi, který je následně, podle jejich hříchů, pošle trpět do pekelných končin.
Když se tak stalo, Nejvyšší Pán, který je dárcem štěstí a neštěstí živých bytostí, se odebral do Jamarádžova sídla s pomocí Garudy, krále ptáků. Když Jamarádža uviděl, že se dostavil Pán Višnu, ihned Mu umyl nohy a obětoval Mu. Pak Ho usadil na zlatý trůn. Nejvyšší Pán Višnu usedl na trůn, načež uslyšel velmi hlasitý pláč přicházející z jihu. To Ho překvapilo, a tak se zeptal Jamarádže: "Odkud přichází ten hlasitý pláč?"
Jamarádža odpověděl: "Ó Dévo! Různé živé bytosti z pozemských planetárních systémů poklesly do pekelných končin. Nesmírně trpí za své zločiny. Hrozivý pláč je následkem utrpení za minulou špatnou karmu (činnosti)."
Když to Nejvyšší Pán Višnu vyslechl, odebral se do pekelných končin na jihu. Když obyvatelé uviděli, kdo přišel, rozplakali se ještě hlasitěji. Srdce Nejvyššího Pána Višnua naplnil soucit. Pán Višnu si pomyslel: "Stvořil jsem všechno toto potomstvo a kvůli Mně trpí."
Šríla Vjásadéva pokračoval: "Ó Džaimini, jen poslouchej, co Nejvyšší Pán udělal dále.
etac cAnyac ca viprendra vicintya karuNAmayaH
babhUva sahasA tatra svayam ekAdazI tithiH
'Poté, co milostivý Nejvyšší Pán popřemýšlel nad tím, o čem předtím uvažoval, náhle projevil ze svého vlastního těla božstvo lunárního dne Ékádaší.' (Padma Purána 7.22.27) Poté různé hříšné živé bytosti začaly následovat slib Ékádaší a byly pak rychle povzneseny na Vaikunthu. Ó mé dítě Džaimini, proto je lunární den Ékádaší vlastní podobou Nejvyššího Pána Višnua a Nadduše v srdci živých bytostí. Šrí Ékádaší je svrchovaná zbožná činnost a stojí v čele všech slibů.
Po příchodu Šrí Ékádaší osobnost, která je podobou hříšné činnosti, postupně viděla její vliv. Přišla za Pánem Višnuem s pochybnostmi ve svém srdci a začala přednášet mnoho modliteb, načež byl Pán Višnu velmi potěšen a řekl: "Velmi Mě potěšily tvé pěkné oběti. Jaké požehnání chceš?"
Pápapuruša odpověděl: "Jsem Tebou stvořený potomek a mým prostřednictvím jsi chtěl sužovat živé bytosti, které jsou velmi hříšné. Nyní jsem však vlivem Šrí Ékádaší téměř zničen. Ó Prabhu! Až zemřu, všechny Tvé nedílné části, které přijaly hmotná těla, budou osvobozeny, a proto se vrátí na Vaikunthu. Pokud nastane toto osvobození všech živých bytostí, kdo pak bude konat Tvé činnosti? Nebude nikdo, kdo by prováděl zábavy na pozemských planetárních systémech! Ó Kéšavo! Jestli chceš, aby tyto věčné zábavy pokračovaly, pak mě prosím zachraň před strachem z Ékádaší. Žádný druh zbožné činnosti mě nemůže spoutat. Pouze Ékádaší, jelikož je Tvou vlastní projevenou podobou, mi může bránit v činnosti. Ze strachu ze Šrí Ékádaší jsem utekl a přijal útočiště v lidech, zvířatech, hmyzu, kopcích, stromech, pohyblivých a nehybných živých bytostech, řekách, oceánech, lesích, nebeských, pozemských a pekelných planetárních systémech, polobozích a gandharvech. Nemohu najít místo, kde bych se nemusel bát Šrí Ékádaší. Ó můj Pane! Pocházím z Tvého stvoření, tak mě prosím velmi milostivě zaveď na místo, kde mohu sídlit beze strachu."
Šríla Vjásadéva pak řekl Džaiminimu: "Poté, co to ztělesnění všech hříšných činností (pápapuruša) dořekl, padl k nohám Nejvyššího Pána Višnua, který je ničitelem všeho utrpení, a rozplakal se.
Poté Pán Višnu, jenž se smíchem pozoroval situaci pápapuruši, promluvil: "Ó pápapurušo! Vstaň! Přestaň naříkat. Jen poslouchej a Já ti povím, kde můžeš setrvávat o příznivém lunárním dnu Ékádaší. O Ékádaší, které je dobrodincem tří světů, můžeš přijmout útočiště v potravinách v podobě obilovin. Již není žádný důvod se obávat, protože Moje podoba Šrí Ékádaší déví ti již nebude bránit." Poté, co Nejvyšší Pán Višnu poučil pápapurušu, zmizel a pápapuruša se vrátil ke svým činnostem.
Proto ty osoby, které to myslí vážně s konečným prospěchem pro duši, nebudou nikdy jíst obiloviny o Ékádaší tithi. Podle pokynů Pána Višnua všechny druhy hříšných činností, které lze nalézt v hmotném světě, (v tento den) sídlí v potravinách (obilovinách). Kdo následuje Ékádaší, je zbaven všech hříchů a nikdy nevstoupí do pekelných končin. Pokud někdo nedodržuje Ékádaší pod vlivem iluze, je přesto považován za největšího hříšníka. Každým soustem obilovin, které obyvatel pozemských končin sní, obdrží následek zabití miliónů bráhmanů. Je nepochybně nutné se vzdát pojídání obilovin o Ékádaší. Velmi důrazně říkám znovu a znovu: "O Ékádaší nejezte obiloviny, nejezte obiloviny, nejezte obiloviny!" Ať je osoba kšatrija, vaišja, šúdra nebo z jakékoliv jiné rodiny, měla by následovat lunární den Ékádaší. Tím dosáhne dokonalosti varny a ášramu. I když někdo následuje Ékádaší vlivem podvodu, všechny jeho hříchy jsou zničeny a velmi snadno dosáhne nejvyššího cíle, Vaikunthy."
Čaitanja Maháprabhu zdůrazňoval řádné dodržování půstu o Ékádaší od svého mládí. Krišnadása Kavirádža vypráví ve své Čaitanja-čaritámritě 1.15.8-9:
eka dina matara pade kariya pranama
prabhu kahe, - mata, more deha eka dana
mata bale, - tai diba, ya tumi magibe
prabhu kahe, - ekadasite anna na khaibe
"Jednoho dne se Prabhu poklonil u matčiných nohou a řekl: "Matko, prosím, dej mi jednu věc." Matka řekla: "Dám Ti vše, oč mě požádáš." Prabhu řekl: "O Ékádaší nejez žádné obiloviny."
Když se Maháprabhu setkal se Sanátanem Gósvámím ve Váránasí,
nařídil mu sestavit text Vaišnava smriti, který by kromě jiných témat
rozebral řádné dodržování Ékádaší. Toto přání se splnilo v podobě
Hari-bhakti-vilásy (kapitoly 12-13).
"Měl bys varovat před smíšeným Ékádaším a doporučit následovat čisté
Ékádaší. Vysvětli také, jaká je to chyba Ékádaší nedodržovat. Každý by
si na tyto věci měl dávat velký pozor. Pokud nebude opatrný, dopustí
se nedbalosti v oddané službě." (Šrí Čaitanja k Sanátanovi Gósvámímu,
CC Madhja-lílá 24.342)
Hari-bhakti-vilása uvádí čtyři důvody pro dodržování Ékádaší-vraty
(12.4):
tac ca krsna prinanatvad vidhi-praptatvatas tatha
bhojanasya nisadhac cakarane pratyavayatah
"Je třeba je dodržovat, protože to těší Krišnu, protože to znamená dodržovat pravidla, protože jíst v té době je zakázáno a protože jeho zanedbávání by způsobilo hřích."
GaruDa PurANa:
ekAdazI vrataM nityaM tat kuryAt pakSayor dvayoH
aghaugha narakaM hanyAt sarvadaM viSNuloka dam
1.123.11 "Půst na Ekadasi (jedenáctý den) v obou polovinách měsíce je třeba dodržovat. Odstraňuje hříchy a odvrací peklo - umožňuje osobě dosáhnout ViSNuloky a dává vše vytoužené.
ekAdazI dvAdazI ca nizAnte ca trayodazI
nityam ekAdazI yatra tatra sannihito hariH
dazamy ekAdazI yatra tatra sthAz cAsurAdayaH
dvAdazyAM pAraNa kuryAt sUtake mRtake caret
1.123.12-13 "Aby byly půsty skutečné, jedenáctá a dvanáctá fáze měsíce [tithi] by měly pokrývat celý den od východu do západu slunce, třináctá fáze by měla být za východu slunce. PAraNA [přerušení půstu] by mělo být dvanáctého dne. Tuto vratu lze provádět i v době znečištění zrozením či smrtí (v rodině). Pokud jedenáctá fáze pokrývá celý den od východu do západu slunce, je přítomen Pán Hari [zuddha EkAdazI]. Pokud je část dne pokryta desátou fází a část jedenáctou fází, spočívají v tomto [viddha EkAdazI] démoni. Půsty se v tomto případě neprovádějí."
1.127.* BhIma EkAdazI (odstraňuje všechny velké hříchy, žádné další zrození)
nAsti viSNoH paraM dheyaM tapo nAnazanAt param
tasmAt pradhAnam atroktaM vAsudevasya cintanam
1.230.11 "Neexistuje vyšší předmět meditace než ViSNu. Není vyšší askeze než půst (na EkAdazI). Ještě důležitější je neustálé myšlení na VAsudeva.
tulasI brAhmaNA gAvo viSNur ekAdazI khaga
paJca pravahaNAny eva bhavAbdhau majjatAM satAm
2.29.23 "Ó ptáku (GaruDo), existuje pět druhů lodí [paJca pravahaNa] zachraňujících svaté osoby, které by se jinak mohly utopit v oceánu světské existence - tulasI, brAhmaNové, krávy, ViSNu a EkAdazI. (podobně: 2.32.99)
paJca pravahaNAny eva bhavAbdhau majjatAM nRNAm
viSNur ekAdazI gItA tulasI vipra dhenavaH
2.32.100 "V tomto stinném světě nepřekonatelných potíží těchto pět (šest) podněcuje oddanost: meditace o ViSNuovi, následování slibu jedenáctý den měsíce (EkAdazI), naslouchání BhagavadgItě, uctívání TulasI, brAhmaNů a krav.
ekAdazyAM tu tulasI sArA grAhyA manISibhiH
tvacA nAseMdriyeNApi na tu jihvendriyeNa ca
3.14.30 "O EkAdazI, dni svatém ViSNuovi, vařené jídlo ztrácí esenci.
asAramiti saMproktaM tathA svAdUdamizritam
ekAdazyAM hareH sAraM kSIraM sarpir madhUdakam
3.14.33 "Ó vládče ptáků, o EkAdazI, svatém ViSNuovi, mléko, ghí, med a voda jsou plné esence, zatímco ostatní pokrmy jsou bez esence. To prohlásili nejlepší z mudrců.
ekAdazyAM samAyantyaM prapunantyAM jagattrayam
sthAtavyam annam Azritya bhavatA pApa pUruSaH
sansAre yAni pApAni tAny evaikAdazI dine
annam Azritya tiSThanti zrIman nArAyaNAjJayA
(Padma Purána, Krijá Jógasára 22.46,50)
Když nadejde Ékádaší, sídlí v té době všechny hříchy ze tří světů v
obilí v podobě pápapuruši.
Všechny hříchy tohoto světa společně sídlí o Ékádaší v obilí na příkaz
Pána Šrí Nárájana.
Jedením o Ékádaší osoba pojídá pouze hřích (HBV 12.23) a opravdu jí maso krávy (HBV 12.25). Požitkem jazyka dosáhne hrozivého výsledku (HBV 12.21 ze Skanda Purány):
matrha pitrha caiva bhratrha guruha tatha
ekadasyam tu yo bhunkte visnu-loka-cyuto bhavet
Je vrahem své matky a otce a je jistě vrahem svého bratra a gurua. Ten, kdo jí o Ékádaší, nemůže vstoupit do Višnuova sídla.
Gautamíja-tantra citovaná v Bhakti-sandarbhě, Rága-vartma-čandrice a HBV 12.32:
vaisnavo yadi bhunjita ekadasyam pramadatah
visnv arcanam vrtha tasya narakam ghoram apnuyat
Pokud vaišnava natolik zešílí, že jí o Ékádaší, jeho uctívání Višnua se stane bezcenným a dospěje do hrozivého pekla.
Devátá anga sádhany je harivasara-sammána, "uctívání dnů Hariho".
Jako příklad Rúpa Gósvámí cituje v BRS 1.2.109:
hari-vAsara-sammAno yathA brahma-vaivarte -
sarva-pApa-prazamanaM puNyam AtyantikaM tathA
govinda-smAraNaM nRNAm ekadazyAm upoSaNam
Existují tedy zde uvedené tři aspekty následování Ékádaší: (1) odstranění špatné karmy, (2) získání dobré karmy a (3) vzpomínání na Góvindu.
...ekAdazI vrata samaM vrataM nAsti jagattraye
anicchayA 'pi yat kRtvA gatir evaM vidhA 'vayoH
ekAdazI vrataM ye tu bhakti bhAvena kurvate
na jAne kiM bhavet teSAM vAsudevAnukampayA...
(Padma Purána, Krijá Jógasára 23.142-144)
Ve třech světech neexistuje druh půstu srovnatelný s půstem o Ékádaší. I když jej někdo koná bez řádného přístupu, dosáhne svrchovaného sídla. O tom, kdo se postí o Ékádaší s plnou oddaností, nemohu říci, co se mu milostí Nejvyššího Pána stane (kolik zásluh získá nelze popsat).
Činnosti během Dašamí, Ékádaší a Dvádaší
Během tří dnů vraty je třeba se zdržet koupání v horké vodě, nadměrného spánku a jiných tělesných požitků. Příprava začíná ráno na Dašamí, kdy osoba poté, co se vykoupala a posadila na čistý ásan, prohlásí (HBV 13.3):
dasam-dinam rabhya karisye 'ham vrata tava
tri-dinam deva-devesa nirvighnam kuru kesava
"Počínaje Dašamí budu následovat třídenní vratu pro Tebe, ó Pane boha bohů. Odstraň překážky, ó Kéšavo!"
Během přípravy na půst o Ékádaší by si měla osoba pečlivě vyčistit zuby večer o Dašamí a odpočinout si. Ráno o Ékádaší by si neměla čistit zuby [Jan: spolu s holením a stříháním vlasů se tím má zabránit krvácení, což je jeden ze zdrojů rituální nečistoty, spolu se sexem atd.], ale vypláchnout si ústa dvanáctkrát vodou. Bez ohledu na to je třeba si dočista oškrábat jazyk. Po dokončení koupele a ranního uctívání by měla prohlásit vratu za zahájenou za obětování posvátné vody nebo květin Pánu s touto mantrou (HBV 13.25):
ekadasyam nirahara sthitva 'ham apare 'hani
bhoksyami pundarikaksa saranam me bhava 'cyuta
O Ékádaší se vyhnu jídlu a budu jíst následující den. Ó Ačjuto, buď mým útočištěm!
Při následování půstu nirdžala je třeba pronést i následující mantru (HBV 15.36):
ekadasyam niraharo varjayisyami vai jalam
kesava-prinanarthaya atyanta-damanena ca
O Ékádaší nebudu jíst a vzdám se i vody. V zájmu potěšení Kéšavy budu následovat toto největší z omezení.
Ačkoliv se říká, že áčaman a čaranámrita nepřerušují půst, je nejlepší provést áčaman pouhým dotykem vody rty a pokropit si čaranámritou hlavu.
Ékádaší není jen otázkou půstu (HBV 8.267):
kesavagre nrtya-gitam na karoti harer dine
vahnina kim na dagdho 'sau gatah kim na rasatalam
"Nehoří v ohni a neuvrhá se do podsvětí ten, kdo o Hariho dni netančí a nezpívá poblíž Kéšavy?"
Proto je třeba Ékádaší pečlivě strávit vzpomínáním a uctíváním Rádhy a Góvindy a zvětšit všechny své zbožné činnosti. Je možné strávit více času zpěvem a hrou na hudební nástroje v kírtanu a zdvojnásobit svou denní kvótu zpívání jména.
rAmAyanaM bhAgavatam bhArataM vyAsa bhASitam
anyAni ca purANAni pAThyAni harivAsare
(Padma Purána, Krijá Jógasára 22.137)
V den Pána Hariho (Ékádaší, atd.) by měla osoba studovat Rámájanu,
Šrímad-Bhágavatam, Mahábháratu a další Purány, které napsal Šríla
Vjásadéva.
Písma také důrazně prohlašují, že je třeba se vyhnout spánku během dne
a noci o Ékádaší, stejně jako o Dvádaší, a odpočinout si jen v noci o
Dvádaší. To může nebo nemusí být možné pro běžného sádhaku, který již
omezil spánek na pouhých několik hodin denně a neustále se věnuje
dvacet čtyři hodiny svého dne oddaným činnostem. Bude muset posoudit,
zda takový zásah do každodenního rozvrhu bude mít negativní vliv na
jeho schopnost dodržet své sliby bhadžanu. Pokud zjistí, že je to
proveditelné, bude moci získat z Ékádaší-vraty největší prospěch.
Bhavišjóttara Purána:
"Následujících věcí je třeba se vzdát o Dašamí (desáté fázi Měsíce),
dni před Ékádaší: jedení z talířů ze zvonoviny, jakéhokoliv urad dálu,
červené čočky, cizrny, kondo (druhu obiloviny, který jedí hlavně chudí
lidé a připomíná mák), špenátu, medu, jedení v domě jiné osoby, jedení
více než jednou a sexu všeho druhu.
O samotném Ékádaší je třeba se vzdát: hazardních her, sportu, spaní
během dne, betelových ořechů a listů, čištění zubů, šíření pomluv,
vyhledávání chyb, mluvení s duchovně pokleslými osobami, hněvu a
lhaní.
O Dvádaší (dvanácté fázi Měsíce) je třeba se vzdát: jedení z talířů ze
zvonoviny, jakéhokoliv urad dálu, červené čočky nebo medu, lhaní,
namáhavého cvičení nebo práce, jedení víckrát než jednou, jakéhokoliv
sexu, holení těla, obličeje nebo hlavy, potírání těla oleji a jedení v
domě jiné osoby."
Pokud se jim nevyhýbáme jindy, o Ékádaší bychom měli pečlivě odstranit
veškerá nepotřebná, světská rozptýlení, jako je například diskutování
světských témat, čtení světských zpráv nebo sledování televize. Ti,
kdo musí jít do práce, by měli jednat jako z povinnosti a odložit
práci náročnou na zvýšenou pozornost na později (pokud je to možné),
trávit volný čas v průběhu dne vzpomínáním na svatá jména Hariho a
čtením vyprávění o slavných činnostech Hariho. Pokud si někdo přeje
vyhnout se světským diskusím, může dodržovat maunu, slib mlčení.
Přerušení půstu na Dvádaší
Každodenní uctívání Božstva by se měla dokončit před východem slunce. Potraviny by se měly obětovat po východu slunce a před uplynutím doby stanovené v kalendáři pro přerušení půstu. Všechny potraviny obětované bhagavad-tattvě o Ékádaší by se měly nabídnout Jejich společníkům a guru-varze ráno o Dvádaší před přijetím zbytků. Po obětování jídla proneste tuto mantru a pak přerušte půst nejprve uctěním čaranámrity následované pevnou stravou:
ajnana-timirandhasya vratenanena kesava
prasadam sumukho natha jnana-drsti prado bhava
Nacházím se v temnotě nevědomosti. Buď potěšen touto bezchybnou vratou, ó Kéšavo, ó Pane s krásnou tváří, a dej mi vizi poznání.
Ačkoliv nirdžala-vrata bude přerušena jakýmkoliv přijetím potravy, nejlepší je přerušit půst obilovinami. Půst bez vody je nejlepší nejprve přerušit velkým množstvím tekutin a pouze jedním nebo dvěma obilnými zrny, aby se dostaly tělní tekutiny do rovnováhy a vypláchl se žaludek od jakýchkoliv zbytkových nečistot. S přijímáním dalších pevných pokrmů by se mělo počkat hodinu nebo dvě. Doporučuje se směs citronu, černého pepře, soli, cukrkandlu (mišri nebo cukru), fenyklu a podobného koření s dostatkem vody. Cukrkandl a fenykl je nejlépe namočit do vody předchozího večera. Aby se zabránilo poruchám trávení, je nejlepší o Dvádaší jíst jen lehká jídla. Hořké věci, jako jsou listy nímu a jiné hořké byliny, pomáhají při ochlazení tepla nahromaděného v těle v průběhu půstu.
Slovy Súty Muniho z Padma Purány 4.15.19-20 (MUM e-edice s. 1542):
punar vAcmi punar vAcmi zrUyatAM zrUyatAM naraH
na bhoktavyaM na bhoktavyaM na bhoktavyaM harer dine
"Říkám to znovu, říkám to znovu, nyní slyšte, lidé, nyní slyšte! Nejezte, nejezte, nejezte o Hariho dni!"
Zatímco někteří raději následují úplný půst bez vody (nirdžala-vrata),
Hari-bhakti-vilása dovoluje obřadné usrknutí vody (áčaman).
Ti, kdo nejsou schopni následovat půst bez vody, mohou pít vodu.
Nestačí-li ani voda, lze přijmout jeden ze tří režimů půstu, v pořadí
od vyššího po nižší:
- Pít pouze lehké tekutiny.
- Jíst pouze anukalpu - tepelně neupravené pokrmy, například ovoce a
mléko.
- Jíst vařené pokrmy, například kořenovou zeleninu.
Toto svolení jíst již bylo zmíněno v písmech (HBV 12.91-100, 409) pro mladé, nemocné a staré osoby. Měly by sníst jediné jídlo po západu slunce. Díky praxi většina zdravých lidí bude schopna následovat i nirdžala-vratu.
"Voda, ovoce, kořeny, mléko, ghí, žádost bráhmany a pokyn duchovního mistra a lék neomezují půst." (HBV 12.100)
Dokonce i ti, kdo jedí o Ékádaší, by měli pečlivě následovat úplný půst o Šajana, Páršva a Utthaná Ékádaší během Čaturmásji a o Džjaištha Nirdžalá Ékádaší (též Bhíma nebo Pándava) v polovině léta.
samvatsarasya ya madhye ekadasyo bhavanti hi
tasam phalam avapnoti putra me na atra samsayah
iti mam kesavah praha sankha cakra gadadharah
Ó synu, Pán Kéšava, který drží kyj, disk, lasturu a lotosový květ, mi osobně řekl, že všechny zásluhy dosažené půstem o jakémkoliv Ékádaší během jednoho roku lze dosáhnout půstem o tomto jednom Ékádaší (nirdžalá Ékádaší). O tom není pochyb. (HBV 15.25 z Padma Purány, Vjásadéva hovoří s Bhímasénou)
atmadrohah krtastes tu yair esa na hy uposita
papatmano duracara dustas te na atra samsayah
Každý, kdo se nepostí o tomto konkrétním Ékádaší (nirdžalá Ékádaší), by měl být bezpochyby považován za hříšného, zkaženého a sebevražedného. (HBV 15.33 z Padma Purány, Vjásadéva hovoří s Bhímasénou)
Pro dosažení plného užitku z půstu existuje také doporučení nejíst večer na Dašamí (HBV 12.18). Pro Dašamí je předepsáno jediné jídlo v poledne (HBV 13.21).
Základní pravidla pro určení Ékádaší a Mahádvádaší
Dopis Šríly Prabhupády Madhudvišovi 69-09-30 Anglie:
"Pokud jde o tvou první otázku, dodržujeme Ékádaší od východu do východu slunce. Půlnoc [jako začátek dne] je západní astronomické počítání, ale védské astronomické počítání začíná buď východem slunce nebo měsíce. Obecně je to východ slunce. Naše počítání vypadá takto: Při východu slunce musí být přítomno Ékádaší tithi (datum). Pokud Ékádaší tithi není přítomno za úsvitu a začíná, řekněme za několik minut po východu slunce, pak přijímáme tento den jako předcházející Ékádaší. Všechny naše obřady se počítají tímto způsobem. To znamená, že musíme vidět tithi při východu slunce. Proto se někdy naše data obřadů přesně neshodují se západními. Tak jako Štědrý den určili na 25. prosince, ale naše Džanmáštamí tithi není takto stanoveno. Moje narozeniny jsou 1. září 1896, ale letos bylo tithi mých narozenin stanoveno na 4. září. Počítání je tedy velmi obtížné, a proto musíme přijmout pomoc od indických astronomů, kteří znají almanachy."
Tithi při východu slunce určuje den
- Pokud tithi začíná po východu slunce a končí před východem slunce
následujícího dne, je spojeno s následujícím tithi.
- Pokud stejné tithi připadá na východ slunce dva dny po sobě, obřady
se následují prvního dne, kromě Ékádaší, Amavasji nebo Púrnimy tithi,
které jsou naplánovány na druhý den.
- Ékádaší musí přijít před bráhma muhúrtou (1 hodina 36 minut před
východem slunce). Pokud se tak stane, nazývá se šuddha Ékádaší, čisté
Ékádaší. Pokud začne potom, považuje se za nečisté, a proto je třeba
je následovat na Dvádaší (čímž se z něho stane Mahádvádaší neboli
spojené).
- Pokud Ékádaší připadne na východ slunce dva dny po sobě, půst se
následuje druhého dne.
- Pokud Ékádaší začne po východu slunce a skončí před východem slunce
příštího dne, je považováno za ztracené, příliš krátké, tedy ne plné a
nečisté. Proto se další den nazývá Unmíllani Mahádvádaší.
- Pokud Dvádaší začíná za východu slunce a končí před východem slunce
následujícího dne (Trajódaší), je také ztracené, a je třeba ho
následovat jako Trispriša Mahádvádaší.
- Pokud Dvádaší připadne na východ slunce dva dny za sebou, první
Dvádaší se stává Vjandžuli Mahádvádaším.
- Když následující Amavasja nebo Púrnimá připadne na východ slunce dva
dny sobě, předchozí Dvádaší se stává Pakša-vardhiní Mahádvádaším,
podle systému Pakša. Paramá Ékádaší v měsíci Purušóttama.
- Pro více informací viz úvod do Navadvípa Paňdžiky Šríly
Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura.
Otázka: Jestliže se někdo postil o Ékádaší a přerušil půst příliš brzy snězením obilovin, řekněme v šest hodin místo v osm hodin ráno, přerušil ve skutečnosti Ékádaší nebo jen ztratil výsledky úplného půstu? Jinými slovy, kdy půst od obilovin začíná a končí?
Odpověď: (Bhánu Svámí) Technicky vzato, den začíná východem slunce. To znamená, že před východem slunce je část předchozího dne. Ékádaší vrata tedy začíná za východu slunce a trvá do příštího východu slunce. Pokud někdo sní během tohoto období obiloviny, poruší půst, vratu a výsledky, a získá také špatné výsledky. To také neumožňuje vstát a jíst obiloviny před úsvitem dne, kdy začíná Ékádaší vrata, neboť tyto časné ranní hodiny jsou určeny pro džapu a modlitbu, ne k jídlu.
Odpověď: (Krišna Kšétra dása, ISKCON monitor pro uctívání Božstev) Ékádaší bhoga by měla být obětována až do doby, kdy je půst přerušen.
Poznámka: Termín uvedený v kalendáři je doba, do které by měl být půst přerušen, po východu slunce. Jinými slovy, mezi východem a termínem uvedeným v kalendáři - v tomto rozpětí by se měl půst přerušit. Proto ve většině případů přichází v úvahu pouze obětování bálja-bhogy [nevařené]: žádná sladká rýže pro Šrí Šrí Gaura-Nitáie!
Odpověď: (Bhaktičaru Svámí) Ékádaší začíná/končí východem slunce
podle smártů, ale podle Gósvámích začátkem bráhma-muhúrty (dvě
muhúrty, tedy 96 minut před východem slunce) (HBV 12.316 z Garuda
Purány, Bhavišja Purány a Šiva Rahasji):
udayat prak yada vipra muhurta dvaya samyuta
sampurnaikadasi nama tatraivopasaved grhi
Ó bráhmano, je-li Ékádaší k dispozici dvě muhúrty před východem
slunce, nazývá se úplné a čisté Ékádaší. O tomto Ékádaší by se měl
postit každý hospodář.
Odpověď: (Bhaktarúpa dása) Proč přesný čas přerušení? Základní pravidlo je, že by se mělo počkat na dobu po východu slunce a pak přerušit půst. Doba východu slunce se mění ze dne na den, a tak se začátek doby parany liší. A příští den by se nemělo čekat s přerušením věčně. Tradice je, že za normálních okolností je třeba přerušit Ékádaší během první třetiny denních hodin daného dne. Tak se konec doby parany liší. Občas existují výjimky. Ékádaší tithi plus 25% Dvádaší tithi se nazývá Hari Vasara. Půst by se neměl přerušit, dokud toto období neskončí, ale před koncem Dvádaší tithi. Někdy se tedy musí počkat s přerušením nějaký čas po východu slunce a někdy se musí přerušit rychle po východu slunce. Existují i jiné výjimky. Tak jako jsme právě měli Vjandžuli Mahádvádaší. Po tomto Mahádvádaší je doba přerušení vždy krátká, protože Dvádaší tithi končí brzy po východu slunce.
(z Paňčarátra Pradípy - Příloha 3)
Poznámky k Ékádaší
Hari-bhakti-vilása uvádí mnoho pravidel pro následování Ékádaší..., a ty jsou podrobně pojednány ve svazku II Paňčarátra Pradípy.
Co představuje "obiloviny" o Ékádaší?
Šríla Prabhupáda uvedl obiloviny (tj. rýži, pšenici, kukuřici,
fazolové lusky, hrách), luštěniny a výrobky z nich jako potraviny,
kterým je třeba se o Ékádaší vyhýbat.
Navíc šástry zmiňují listovou zeleninu, rajčata, květák, lilek
(text Áhára Nijaman od Védánty Déšiky zakazuje bílý lilek - podle
některých to zahrnuje i zelený - s implikací, že běžný fialový je
dovolený. Ve šrívaišnavské praxi se lilek neobětuje předkům,
proto se nevaří o amavasji, při obřadu šráddha atd.), oleje a
olejnaté položky s výjimkou ghí, všechna koření kromě kamenné soli,
pepře a kmínu, a všechny položky, které se mohly smíchat s
obilovinami.
I když někdo nenásleduje omezení ohledně ostatních potravin, které
jsou zakázány trvale, je třeba je následovat o Ékádaší. Pokud se
osoba musí najíst, měla by přijmout jen tolik, kolik je třeba k
obživě těla během dne věnovaného bhadžanu. Může vařit s kořením,
i když semenům hořčice je třeba se vyhnout.* Podzemnice olejná
(arašídy)**, karob a cizrna jsou luštěniny a je třeba se jim
vyhnout. Nepoužívejte práškovou asafoetidu (hing), neboť (obvykle)
obsahuje obiloviny. Sezamovým semínkům je třeba se také vyhnout,
s výjimkou Šat-tila Ékádaší, kdy mohou být obětovány a jedeny.
Nepoužívejte žádné přísady, které by mohly být smíchány s obilovinami,
jako ghí, které bylo použito pro smažení purí, nebo koření, jehož se
dotkly ruce posypané moukou na čápáty.
)* Chrámové kuchyně ISKCONu nemusí následovat tyto přísné předpisy, protože je Šríla Prabhupáda nezavedl. Jednotliví oddaní je mohou dodržovat, pokud se tak rozhodnou, buď tak, že si o Ékádaší vaří sami, jedí tepelně neupravené potraviny, jako je ovoce, nebo následují úplný půst. Tato opatření by neměla zasahovat do rozvrhu vaření v chrámu.
)** Šríla Prabhupáda je o Ékádaší jedl. Viz např. jeho dopis Balái dásí, San Francisco 12.3.1968 ("So far the Advent Day of Lord Caitanya is concerned, I have written a full suggestion to Montreal, in which the main points are that we should all observe strict fasting up till moonrise, and at that time, an offering is made to Lord Caitanya of Ekadasi foods, fruits, peanuts, milk, and so forth. Then, on the next day, Friday the 15th, a full-scale feast is held to celebrate His Advent Day."), Hari Šauri dása - A Transcendental Diary 2, Honolulu 10.5.1975, A Transcendental Diary 4, Hyderabad 22.8.1976, Kúrma dása - Great Transcendental Adventure, kap. 10, 7.5.1975
Šríla Prabhupáda a jeho žáci během Ékádaší p>
- oddaní drží půldenní půst:
"Bylo Ékádaší, a tak jsme následovali půldenní půst. Prabhupáda mi řekl, že pro potěšení Krišny se můžeme postit úplně, i bez vody. Půst byl vítaný i z dalšího důvodu — jídla uvařená našimi hostiteli plavou v ghí." (Hari Šauri dása - A Transcendental Diary 1-5, 28. prosince 1975)
"Protože bylo Ékádaší, vynechali jsme snídani a postili jsme se do
poledne. Ale v době oběda oddaní neúmyslně přerušili slib Ékádaší,
protože kuchař omylem přidal do zeleniny hrášek. Nikdo si toho nevšiml,
až když bylo pozdě. Naštěstí jsem přišel pozdě na oběd, protože jsem
masíroval Šrílu Prabhupádu. Když jsem se chystal jíst, Džajapatáká
Mahárádža zakřičel, abych přestal. Ačkoliv mě zpočátku rozladilo, když
mi řekl, že nemám jíst, ulevilo se mi, když ukázal hrášek.
Zahanbený Tamál Krišna Mahárádža šel za Prabhupádou, aby oznámil, co se
stalo a zjistil, co by se mělo dělat.
Šríla Prabhupáda nám řekl, že jsme všichni naprostí hlupáci. Rozhněvaně
nás pokáral: "Teď se musíte postit tři dny!" To všechny šokovalo. "Ano,
takový je postup," potvrdil. Když viděl ohromený výraz v našich tvářích,
smiloval se, ale řekl, že bychom měli následovat Ékádaší po zbytek dne
a pak znovu zítra na Dvádaší." (Hari Šauri dása - A Transcendental Diary
1-8, Mumbáí a Kolkata, 13. ledna 1976)
- Šríla Prabhupáda jí lehkou snídani:
"Bylo Ékádaší, den, který nastává jedenáct dní po úplňku nebo novu.
Vzhledem k tomu, že v tento den byl povinný půst od obilovin a luštěnin,
Prabhupáda požádal o jednoduchou snídani. Požádal Šrutakírtiho, aby mu
k obědu připravil nějaké komplikovanější věci - kešu se zázvorem,
smažený panýr s bramborami a rajčaty, smažené arašídy, a salát." (Kúrma
dása - A Great Transcendental Adventure, kapitola 10 - středa, 7. května
1975)
"21. srpna 1976 Ékádaší. Prabhupáda měl k snídani jen malou misku mléka a samostatnou mísu tapioky a k obědu jednoduché jídlo kutta-atta paratha, brambory a ovocný salát." (Hari Šauri dása - A Transcendental Diary 4-3, Hajdarábád)
Obětování obilovin duchovnímu mistrovi a Pánu Čaitanjovi
V tomto rozhovoru Šríla Prabhupáda řekl, že o Ékádaší by se neměly obětovat obiloviny duchovnímu mistrovi ani Pánu Čaitanjovi a Jeho společníkům:
Oddaný: Můžeme o Ékádaší obětovat Božstvu obiloviny?
Prabhupáda: Ano. Ale ne guruovi. Ékádaší následuje džíva-tattva, ne Višnu. Postíme se, abychom se zbavili své hmotné nemoci, ale Rádhá-Krišna, Čaitanja Maháprabhu... Čaitanjovi Maháprabhuovi by se také neměly obětovat obiloviny, protože hraje roli oddaného. Pouze Rádhá-Krišna, Džagannátha mohou dostat obiloviny. Jinak Guru-Gauránga ne. A prasádam by neměl přijímat nikdo. Mělo by se uložit na další den. [Šríla Prabhupáda, rozhovor v místnosti, Tokio, 22. duben 1972]
Pokud existuje pouze jeden talíř pro všechna Božstva a hlavní Božstvo je Krišna nebo Džagannátha, obiloviny by se měly obětovat jako v normální dny. Pokud jsou hlavní Božstva Gaura-Nitái, obětují se pouze neobilné pokrmy.* Nejlepší je nahradit běžně obětované pokrmy z obilovin neobilnými tak, aby byl stejný počet pokrmů jako v normální dny. Pokud se však vaří pokrmy z obilovin pro Krišnu nebo Džagannátha, může být obtížné vařit další neobilné pokrmy pro duchovního mistra a Gaura-Nitáie. V tom případě servírujte větší množství neobilných pokrmů duchovnímu mistrovi a Gaura-Nitáiovi a připravte talíř pro obětování Krišnovi nebo Džagannáthovi jako v normální dny.
)* Pokud vaříte pro restauraci, kde se o Ékádaší podávají obiloviny, můžete je obětovat Gaura-Nitáiovi s porozuměním, že nabídnou bhogu Krišnovi.
O Ékádaší přísní následovníci vaišnavských předpisů nejedí žádné maháprasádam, které obsahuje obiloviny. Šástra vysvětluje, že pápapuruša (zosobněný hřích) se o Ékádaší uchyluje do obilí, a proto se v ten den za každou cenu vyhýbáme obilovinám, a nepřijímáme ani neobilné maháprasádam z obětního talíře. Maháprasádam z Ékádaší by se mělo uložit do dalšího dne. Pokud to není možné, může být distribuováno osobám, které přísně nenásledují vaišnavské předpisy nebo zvířatům. Ve skutečnosti si maháprasádam udržuje o Ékádaší čistotu navzdory přítomnosti pápapuruši, a proto očistí každého, kdo je sní. Přesto se následovníci Čaitanji Maháprabhua, přísní následovníci vaišnavských předpisů, v tento den vyhýbají maháprasádam, protože jejich přísné sádhaně bude přítomnost pápapuruši bránit.
Šrí Džagadánanda Pandita ve své Préma vivartě, kap. 18, píše:
Jednoho dne Pán Gaurahari šel z Gundičá Mandiru do zahrad Džagannátha-vallabha a usedl mezi květiny. Ten den bylo Ékádaší. Tuto příznivou příležitost oslavil nepřetržitým zpíváním svatého jména ve dne v noci. Byli tam s Ním Svarúpa Dámódara, Rámánanda Rája, Vakréšvara Pandita a ostatní vaišnavové sídlící ve Šrí Purušóttama-kšétře, Purí.
Pán řekl: "Dnes byste se všichni měli vyhýbat jídlu a spánku a neustále pronášet Krišnovo jméno. Někteří z vás by měli pronášet džapu, jiní by měli obcházet chrám a provádět dandavaty a další by měli rozmlouvat o zábavách Pána Balaráma a Pána Krišny." Každý byl duchovně nabit pokyny Pána a zabýval se různými činnostmi za zpěvu "Góvinda, Góvinda!" Cítili se opojeni prémou.
Náhle přišel z Gundiči Šrí Gópínátha v doprovodu Sárvabhaumy Bhattáčárji. Byli obtíženi nákladem Džagannáthova maháprasádam! Položili prasádam v podobě vařené rýže, různých druhů zeleniny, pithy, pany, sladké rýže, tvarohu a jogurtu před Pána. Na Pánovo vybídnutí se oddaní uctivě poklonili prasádam a pak pokračovali ve zpívání Pánova jména hluboko do noci v extatické náladě oddanosti prosti všech hmotných tužeb.
Brzy ráno oddaní poprosili Šrí Gaurahariho o svolení a šli se vykoupat. Po návratu usedli a uctili maháprasádam, čímž přerušili Ékádaší půst. Prožívali nevýslovnou blaženost, padali na zem, klaněli se Pánu a hovořili k Němu s velkou upřímností se sepjatýma rukama:
Ékádaší v Purí
"Šrí Harivasara (Ékádaší) je považována za nejdůležitější vratu (postní slib). Je třeba ji dodržovat následováním úplného půstu a bděním v noci. Víme také, že Džagannáthovo maháprasádam musí být v Purušóttama-kšétře uctíváno ve všech dobách. Mělo by být uctěno tím, že se sní okamžitě po obdržení. Proto se ocitáme v dilematu, jak uctít prasádam o Ékádaší. Prosíme, pověz nám jednoznačně závěry písem na toto téma způsobem, který by přesvědčil i neochvějné oddaní jako jsou Pán Šiva a Pán Brahmá. To rozptýlí náš neklid."
Závěr Pána Čaitanji
Pán Čaitanja odpověděl: "Nenásledovat úplný půst o Ékádaší značně ohrozí duchovní život oddaného. Uctěte prasádam o Ékádaší pouze tím, že se mu pokloníte a sníte je další den. Tímto způsobem lze snadno překročit tento hmotný oceán. Půst stejně končí následující den.
Všichni vaišnavové, milovaní společníci Nejvyššího Pána, jsou velmi rádi, když se Ékádaší řádně dodržuje prostým vychutnáváním si nektaru svatého jména Pána Krišny. Oddaný by neměl nic jíst ani by se o Ékádaší neměla rozebírat světská témata. Všechny fyzické požitky by měly být zakázány. Je povinností vaišnavy denně uctívat a jíst pouze prasádam, protože nikdy nejí neobětované jídlo. O Ékádaší následuje úplný půst a druhého dne půst přeruší přijetím maháprasádam. A pokud z nějakého důvodu vaišnavové musí o Ékádaší jíst, pak ať jedí anukalpu, lehké jídlo skládající se z pouhé kořenové zeleniny, ovoce a mléka, bez obilovin, luštěnin a jiných druhů zakázané zeleniny.
Nevaišnavové nezřízeně hltají a nabízejí jen chabé výmluvy, že uctívají maháprasádam. Dělají to o Ékádaší, protože jsou ve dne v noci pohrouženi ve smyslovém požitku. Užívají si obilovin a rýže o Ékádaší a tím pojídají hříchy, které vstupují do obilí v tyto dny, bez ohledu na posvátnost Ékádaší-vraty. Musíte pečlivě konat oddanou službu a ctít proces oddanosti. Pak jistě obdržíte požehnání samotné Bhakti déví. Vyhýbejte se společnosti neoddaných a řádně následujte Ékádaší-vratu neustálým zpíváním svatého jména.
Zkuste si ve svém srdci uvědomit, že není přestupek nebo rozpor odmítnout maháprasádam o Ékádaší nebo v jiný důležitý postní den. Je pošetilé dodržovat určité duchovní disciplíny a sliby a ostatní zanedbávat. Svědomitě dodržujte předepsané sliby v určené dny a časy a správným oddaným způsobem. Šrí Vradžéndra-nandana, Krišna, je Pán a konečný cíl všech slibů a oddaných činností, takže následujte všechny duchovní sliby pouze pro Jeho potěšení a uspokojení. Proto se nezapomeňte o Ékádaší vyhýbat jídlu, pití a spánku, a tak další den uctěte prasádam s plnou chutí."
Ékádaší hostina o jiných svátcích než Ékádaší
Otázka: Když máme hostinu po půstu, jako je hostina o Džanmáštamí, Nrsimhačaturdaší nebo Gaurapúrnimě, říká se, že hostina by měla být "Ékádaší hostina". Avšak vzhledem k tomu, že pápapuruša vstupuje do obilí a luštěnin pouze o Ékádaší, nezdá se pro to být žádný logický důvod. Nebo ano?
Odpověď: (B.V. Tripurári Svámí) Ve skutečnosti tithi (astrologicky vypočítané doby) připomínající zjevení Boha je třeba následovat uctíváním a uctívání je třeba provádět před jídlem. Proto jídlo, které v podstatě spočívá v přijímání obilovin, by mělo následovat po tithi a to obvykle znamená následující den. Jedení nebo uctívání prasádam, které se neskládá z obilovin, je jistý ústupek a možná i praktická úvaha, jelikož hostina přímo po půstu není tou nejlepší praxí. Více informací můžete najít v Hari-bhakti-viláse a metoda následování Krišna Džanmáštamí je popsána v Sat-sandarbhě.
Odpověď: (Dhjánakunda dd) Krišna kšétra Prabhu vysvětlil, že v indickém myšlení "hostina" _znamená_ obiloviny. O hostině bez obilovin nemůže být řeč. Rýže a chleba jsou základní složky každého plnohodnotného jídla, o hostině nemluvě. Proto je "Ékádaší hostina" protimluv, něco, co bylo vynalezeno v ISKCONu na Západě.
Otázka: Je-li důvodem to, že hostina by měla být lehká (vezmeme-li v úvahu, že se obvykle tyto hostiny konají mezi 18:00 a půlnocí), pak to také nedává moc smysl, protože brambory a sýr (zejména společně) jsou mnohem hůře stravitelné než například rýže a kukuřice. A vzhledem k tomu, kolik sladkostí se během těchto hostin sní a k množství těchto hostin obecně, je to opravdu racionální důvod?
Odpověď: (Dhyanakunda dd) Máte naprostou pravdu. Původní standard
(ten, který učil ŠP - existují o tom některé dopisy v tomto smyslu)
je: držet celý den půst, přijmout *lehké jídlo* v noci kvůli přerušení
půstu ("Ékádaší jídlo" je synonymem pro "lehké jídlo"), a skutečnou
hostinu, s obilovinami atd., mít příští den. Nemá to nic společného s
pápapurušou.
Hostina den po Gaura Púrnimě se nazývá hostina Džagannátha Mišry.
Hostina den po Džanmáštamí, v našem případě, je shodou okolností
hostina k Vjása-púdže Šríly Prabhupády. Jistě jste si všimli, že
existuje víra, že čím více během této hostiny sníme, tím větší pokrok
děláme...:-) Není to opravdu kvůli tomu, že je to hostina k
Vjása-púdži, ale proto, že je to skutečná hostina k Džanmáštamí.
Krišna-kšétra Prabhu vysvětlil, že my na Západě jsme si z "přerušení
Ékádaší" udělali hostinu, protože pro nás bylo nepraktické a
vyžadovalo příliš mnoho trpělivosti čekat do příštího dne.
Přečtěte si v Lílámritě o prvním Džanmáštamí, které ŠP slavil v New
Yorku v roce 1966: o půlnoci žáci očekávali skutečné jídlo, když tu
vstoupil s podnosem s plátky jablek! Skutečná hostina byla příští
den.
"Ékádaší hostina" nemá nic společného s pápapurušou. Mimochodem, učil
někde ŠP, že pápapuruša vstupuje do obilí o Ékádaší? [Není o tom žádná
zmínka ve Vedabase.] Pokud ne, byla bych nakloněna tomu se domnívat,
že Padma Purána učila lidi tímto způsobem, aby byl zákaz účinnější,
zatímco skutečný důvod byl prostě ten, aby jedli méně. Obiloviny a
luštěniny patří mezi nejvýživnější potraviny. Mléko stejně pijí
smíchané s vodou, půl na půl.
My na Západě jsme však nepochopili pointu a vymysleli všemožné druhy
Ékádaší pokrmů, které ve skutečnosti popírají cíl Ékádaší. Slyšela
jsem, brambory nepocházejí z Indie - to je důvod, proč se nepoužívají
jako obětiny pro Džagannátha v Purí.
Modlitba před přijímáním prasádam o Ékádaší
Otázka: Pokud o Ékádaší začnete omylem pronášet "šaríra avidjá-džál", je pravděpodobné, že někteří oddaní začnou křičet: "Ne, ne, je Ékádaší!" Důvodem je, že se v této modlitbě vyskytuje slovo "obilí" (anna). Ale pak si kladu otázku o Gurváštace: čatur-vidhá-šrí-bhagavat-prasáda-svádvANNA-trptán... A kromě toho, mnohokrát se anna překládá jako "jídlo", "obilná zrna", atd. Monier-Williams překládá anna jako to, co se "jí". Proto mě zajímá, odkud přesně pochází tradice nezpívat tuto píseň a zda je ji nutné v tento den vynechat.
Odpověď: (Dhjanakunda dd) Toto jsem slyšela poprvé od Kúrmy Prabhua. Spekuluji, že je to stejné jako se slovem "maso" v angličtině. Původně znamenalo "jakékoliv jídlo", ale později začalo znamenat jídlo, které bylo považováno za nejdůležitější, tedy maso. Myslím, že slovo anna také původně znamenalo "jakékoliv jídlo", ale pak začalo znamenat pevnou potravu, tj. obiloviny. Úloha rýže v tropických kulturách je mnohem větší než v naší. Teoreticky byste tedy mohl pokračovat ve zpívání této písně o Ékádaší, ale vytvářelo by to opravdu zvláštní dojem.
astavarsadhiko martyo apurnasiti vatsarah
ekadasyam upavaset paksayor ubhayor api
Od osmi do osmdesáti let by se měla osoba postit na všechna Ékádaší
jak ve světlé tak ve tmavé části měsíce. (HBV 12.75 z Katjájana
smriti)
eka bhuktena naktena bala vrddhaturah ksipet
payomula phalair vapi na nirdvadasiko bhavet
Dítě, stařec nebo člověk neschopný půstu mohou sníst nějaké jídlo
večer nebo jednou za den, ať je to mléko, ovoce či voda, ale měli by
řádně následovat půst o Ékádaší. Půstu o Ékádaší by se neměli vzdávat.
(HBV 12.91 z Markandéja Purány)
vyadhibhih paribhutanam pittadhika saririnam
trimsad varsadhikanam ca naktadi parikalpanam
Každé osobě, která je nemocná, je ovládána žlučí (pitta) či dosáhla ve
věku více než třicet let (po rodinném životě, tedy 80-ti let), se
doporučuje jíst večer o Ékádaší. (HBV 12.93 z Baudhájana smriti)
Gaura Kéšava dása: Podle gaudíja vaišnavských šáster je nedodržení
Ékádaší-vraty hřích rovnající se zabití svého gurua. (Různé sampradáji
mají různé způsoby, jak se vypořádat se spáchanými hříchy. Některé
prosazují prájasčittu. Obecně však gaudíja vaišnavové mají sklon
neprovádět konkrétní prájasčitty, ale jednoduše pokračovat ve své
hlavní sádhaně, tj. zpívání svatého jména Pána. Samozřejmě je třeba
také pamatovat na nehřešení na síle zpívání. Proto by si nikdo neměl
myslet, že "protože zpívám, bude mi odpuštěno porušení Ékádaší, atd."
Správný postoj, pokud se někdo dopustí hříchu jako je "porušení"
Ékádaší, je považovat se za hříšníka.
Nikdy jsem v šástře neviděl nic o tom, že "když někdo poruší Ékádaší,
může udělat to a to a bude tohoto hříchu zbaven". [Není žádná
prajasčitta za jedení obilovin na Ékádaší. HBV 12.26] Nicméně při uctívání
Božstev často radíme lidem vykonat nějakou formu odčinění přestupků.
Za normálních okolností se oddaný bude kvůli odčinění postit jeden
den. Tento půst by se neměl provádět o Dvádaší (12. den, kdy se má
přerušit půst), ale obvykle další den, o Trajódaší (13. den).
HBV 12.82-90 dovoluje zástupný půst, když se někdo nemůže postit sám. Může požádat jinou osobu (obykle člena rodiny nebo bráhmanu), aby se postil za něho. Mělo by to být bez finanční náhrady a postící se osoba takto získá stonásobný prospěch.
etaccharnoti kurute 'numatim dadati
sraddhan ca karayati yas ca tatha naranam
ekadasi vrata krte kalusair vimukta
prapnoti divya bhuvanam garudadhvajasya
Ten, kdo s vírou naslouchá o slávě Ékádaší, kdo následuje slib Ékádaší, kdo jej schvaluje, a kdo inspiruje ostatní jej následovat, je osvobozen ode všech reakcí hříchů a vystoupí do transcendentálního sídla Pána Nárájana, jehož kočár zdobí vlajka s Garudou. (HBV 12.138, z Brahmavaivarta Purány?)
kalpavrksa samakhyata dvadasi vancchitarthada
sugater dayini pumsam smrta ca krta kirttana
Slib Dvádaší je slavný jako strom přání, protože je schopen udělit všechny příznivé cíle života. Pouhým vzpomínáním a opěvováním slávy Dvádaší oddaní mohou dosáhnout svrchovaného cíle života. (HBV 12.163)
manasapi cikirsanti dvadasim ye narottamah
te 'pi ghoram na pasynti samsara duhkha sagaram
Ti, kdo touží následovat slib Dvádaší, dokonce i jen v mysli, jsou jistě osvobozeni z hrozivého oceánu hmotné existence. (HBV 12.186, z Višnurahasji)
jagaram ye cikirsanti karmmana manasa gira
na tesam punar-avrttir visnulokat kathancana
Ti, kdo upřímně touží zůstat vzhůru* během noci na Ékádaší, zatímco Pánu oddaně slouží tělem, myslí a řečí, se nikdy nevráti do tohoto hmotného světa ze svrchovaného sídla Pána Višnua. (HBV 13.137) [)* Džágarana máhátmja: HBV 13.164-228]
dvadasi vasaram rajan hari guhyam prakirttitam
niraparadham loke 'smin suddham vaisnava vallabham
Ó králi, Pán Hari osobně oslavil tento důvěrný slib Dvádaší, který je velmi drahý vaišnavům a který odstraňuje přestupky. (HBV 12.313, Márkandeja-Indradjumna samváda)
Související odkazy:
Krišna-Balarám Swami: Ékádaší /příběhy z Purán/ (cz)Ékádaší stránka (více info)
Ékádaší půsty: Zdravotní a náboženský význam (Šrí Vaišnavská stránka)
objasnění Nirdžalá Ékádaší
Nirdžalá Ékádaší pokrač.
Bhakti Čaitanja Svámí komentuje Pándava Nirdžalá Ékádaší page URL: http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/ekadasi.htm
Please support us: |